Paní ředitelka nám přinesla pohled a zeptala se nás, zda bychom jej chtěli poslat dětem do Prahy. S radostí jsme se ujali adresy a napsali malý pozdrav z naší malé jihomoravské vesničky do velkoměsta. Všichni jsme se “podepsali” otiskem prstíku a hurá na vycházku k poštovní schránce. Moc nás zajímalo, jak se z ní pohled dostane a jak potom putuje. Měli jsme štěstí a zrovna jsme potkali paní pošťačku. Mohli jsme tak vidět, jak schránku otevírá, bere náš pohled s dalším dopisem a dává dovnitř jakési kolečko. Prý aby věděli, že se má schránka zase v pondělí vybrat. Vzali jsme s sebou i naši myšku Elišku, aby se také podívala, co to ten pohled je a kam se hází, kdyby chtěla napsat svým kamarádům zvířátkům do lesa. I když to bychom spíše potřebovali nějakého poštovního holuba… Pak jsme ještě využili nezvykle teplého listopadového počasí a šli si i s myškou pohrát na hřiště.
Snad budou mít děti z pražské třídy Berušek radost
a třeba k nám nějaký pozdrav také dorazí.
