Ve čtvrtek 19. dubna 2018 jsme zažili zábavně-naučný program Bezpečný pes. Navštívily nás dvě milé paní se svými psy, Irským vlkodavem a Pitbulem.
Nejprve jsme si připomněli, že psi nemají nos, pusu ani ruce a nohy, nýbrž čenich či čumák, tlamu a tlapy. Dověděli jsme se, že s námi pejsci komunikují prostřednictvím svého ocásku. Také jsme se naučili, jak se správně chovat k cizímu pejskovi. Nejprve musíme dostat svolení páníčka k pohlazení, poté pejska oslovíme, dáme mu očuchat dlaň a nakonec si jej můžeme pohladit. V případě, že potkáme volně potulujícího se pejska bez páníčka, tak na něj nemáme vůbec reagovat. Když nás pozoruje, zřejmě přemýšlí, zda jsme mu něčím zajímaví. Pejska odradíme tím, že si k němu stoupneme bokem, skloníme hlavu a prostě stojíme jako sochy. Neotáčíme se k němu zády, abychom mohli po očku sledovat jeho reakci. V případě, že na psovi vidíme známky agrese, tedy zdvižený ocas, naježenou srst, vyceněné zuby apod., zvolíme bezpečnou polohu. Schoulíme se do kleku na zem s roztaženými koleny, abychom měli stabilitu. Hlavu dáme mezi kolena na zem a propletenými prsty si chráníme týl.
V této pozici se nám nebezpečný pes nemůže dostat k obličeji, krku ani břichu
a nemůže nás povalit. Nikdy se před psem nesnažíme utíkat ani lézt na prolézačku, strom… Pes je vždy rychlejší než my.
Na Chilli a Sáře jsme si sami vyzkoušeli správný postup při pohlazení pejska.
Dopoledne s pejsky se nám moc líbilo
a už se těšíme na nějakou další zvířecí návštěvu.
